Pietní akt ČSBS: Okupace Ostravska německými vojsky 14.3. 1939

Pietní akt ČSBS u příležitosti okupace Ostravska německou brannou mocí 14. března 1939

V sobotu 14.března 2026 jsme uspořádali pietní akt k výročí Obsazení Ostravy německými vojsky.

Od této smutné události nás dělí již 87 let. Přesto, stále živá je v životě našich současníků. Německá okupace poznamenala tragicky osudy mnoha českých vlastenců, rodin a také Židů a Romů.

Mezi přítomnými na pietním aktu byli: zástupce Městského obvodu Moravské Ostravy a Přívoz místostarosta Petr Kus, za Krajské policejní ředitelství Moravskoslezského kraje zastoupené plk. Liborem Schejokem náměstek pro vnější službu ,policejní veteráni vedené Milanem Hajným a taktéž novodobí veteráni v čele kapitánem Tomášem Gergišákem. Čestnou stráž nám stala čestná jednotka Policie ČR.

OV ČSBS Ostrava si touto důstojnou připomínkou vzpomněla na ty , kteří položili své životy za naší svobodu.

ses. Vlaďka Francírková Ostrava, místopředsedkyně ÚV ČSBS

Historická událost:

V úterý 14. března 1939, v šest hodin večer začala věrolomná okupace Moravské Ostravy. Občané druhé republiky neměli ani tušení, co se vlastně mezi Chvalkovským a poté Háchou dohodlo s Hitlerem. Noviny a rozhlas nebyly informovány a vydaly zprávu, že německá vojska přes Ostravu jen projíždějí a míří na Slovensko, které se odtrhlo na nátlak Hitlera od okleštěného “mnichovem” Československa. Češi a Moraváci, měli procitnout do reálií německého protektorátu Böhmen und Mähren až 15. března.

Za pár minut nacisté obsadili v Ostravě policejní ředitelství, radnici i nádraží. Pro Němce byla Ostrava velmi důležitá. Byla centrem těžkému průmyslu. Hutě a doly se záhy přeorientovaly se na válečnou výrobu. Osvobození se Ostrava dočkala v dubnu 1945. Boje o město trvaly 56 dní. Padlo v nich přes 16 tisíc vojáků Rudé armády.

Okupace Československa wehrmachtem byla vítána českými Němci:

a to i manifestacemi !

• Gestapo podle připravených seznamů vyhledávalo inkriminované osoby a soustřeďovalo je ve vězení policejního ředitelství. Tragédií to znamenalo především pro agenty, kteří působili na území Německa – většinou byli odhaleni a popraveni.
• Gestapo rozpoutalo represálie, tzv. akci Gitter (mříž) – což bylo preventivní zatýkání exponovaných osob. Ohroženi byli především legionáři, Sokolové, Židé, komunisté, němečtí exulanti. Větší část byla sice propuštěna, ale do konce války byli stejně pod dohledem nebo objektem zájmů nacistů.

Ředitel policie Emil Bača a další důstojníci byli obviněni z dřívějšího „nepřátelského“ chování vůči Němcům a zatčeni. Místní nacisté – zejména z řad ordnerů a německých studentů – pomáhali s vyhledáváním a udáváním Čechů.

připravil: Ioannis Sideropulos