Klaus na Kobyliské střelnici: Zapomínání je nesmírně rychlé a silné, umožňuje ho kolabující systém vzdělávání
Reportáž Petra Kojzara iportaL24.cz
06. května 2026

Před zapomínáním varoval na dnešním pietním aktu Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) na Kobyliské střelnici druhý prezident České republiky Václav Klaus. Alternativní výklad historie totiž podle něj míří k samé podstatě toho, co se za II. světové války opravdu dělo. Exprezident v této souvislosti podrobil ostré kritice vzdělávací systém u nás i chystaný sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně.
Na Kobyliské střelnici došlo k hromadným popravám především v období heydrichiády, tedy po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942. Největší vlna poprav proběhla od 30. května do začátku července 1942.


Celkem zde přišlo o život téměř 600 lidí. Šlo převážně o české odbojáře, vlastence, ale i náhodně zatčené osoby v rámci nacistických represí. Popravy probíhaly bez řádného soudu, často na základě stanného práva. Právě těm, co zde položili své životy, byla věnována dnešní pietní vzpomínka za účasti vojáků Armády ČR.
»Zapomínání kolem nás je nesmírně rychlé a silné, umožňuje konstruování alternativního výkladu historie a II. světové války. Netýká se jen maličkostí, ale samotné podstaty toho, co se tehdy dělo,« upozornil Klaus.

Zapomínání je podle něj umožněno politickými posuny u nás, ale i vývojem v Evropě a na celém světě. »Významnou roli hraje téměř kolabující systém vzdělávání v naší zemi,« uvedl Klaus s tím, že v minulosti dějepis kladl zásadní důraz na naše dějiny.
Kritizoval, že výročí osvobození je zastiňováno připravovaným sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. »O tom, že se koná každý rok, víme, není to nic nového. Prvně se ale Sudetoněmecký landsmanšaft setká mimo území Německa, což je revoluční změna. My víme, že se nemůže pozvat sám, musí to udělat někdo z české strany. Jsou to naši spoluobčané, není to jen spolek Meeting Brno, ale celá řada politiků,« upozornil Klaus a zhodnotil to jako »nebezpečný pokus o další přepsání historie.«

Podle předsedy SPD a Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nastává doba, kdy je potřeba oběti nacismu připomínat co nejčastěji a nejhlasitěji. »Sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu se koná u nás na Moravě. Přitom jeden z jeho zakladatelů byl důstojníkem nacistů, kteří zde na Kobyliské střelnici stříleli české vlastence. Děkujeme přátelům z ČSBS, že tyto události připomínají, a my je v tom budeme podporovat,« slíbil Okamura. »Bez Českého svazu bojovníků za svobodu by květnová výročí snad ani nebyla připomínána,« souhlasil Klaus.
Okamura v této souvislosti konstatoval, že zvěrstva nacistů nesmí být nikdy zapomenuta. »Naši stateční předci bojovali za národ, vlast a suverenitu naší země. Jejich odkaz musíme plnit, i my musíme bojovat za suverenitu,« uvedl šéf SPD a zdůraznil, že právě díky hrdinným obětem předků máme samostatnost a mluvíme česky.

Před zvyšujícími se nároky Němců varoval rovněž zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza (STAČILO!). »To, co se tady děje, tedy sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu, je jen první krok. Pokud se ho podaří uspořádat bez jakéhokoli odporu z české strany, dojdou k závěru, že tu odpor není, a budou mít stále větší nároky. Bůhvíkolik tady najdou spřeženců,« připojil kritická slova Kobza.
»Nesmíme se poddat, nesmíme ztrácet odvahu a ustupovat nátlaku, ať už přijde odkudkoli. Máme zodpovědnost vůči české krvi, která tu byla prolita,« uvědomuje si dlouholetý poslanec.

V tom na něj navázal zastupitel Prahy 3 a 1. místopředseda pražské Trikolory Josef Sláma. »Úcta k životům, vyhaslým nejen na tomto místě, je jistým závazkem a já si to plně uvědomuji,« řekl Sláma. »Skuteční autentičtí pamětníci už mezi námi nejsou, což nesnižuje historická fakta. Je třeba si tyto události připomínat, otevřeně o nich mluvit. To, co se zde dělo, nelze umlčet a – pro mnohé politiky – ani vymlčet,« podotkl Sláma a připojil, že stávající výzvy ke smíření a omluvě jsou útokem proti historii našeho státu a velmi nebezpečným pokusem zpochybnit výsledky II. světové války.
Starosta městské části Praha 8 Ondřej Gros (ODS) připojil, že je rád, že se Městská část Praha 8 stará o památník na Kobyliské střelnici a pečuje o něj. »Ne proto, že je správa naší povinností, ale proto, že paměť není samozřejmost,« zdůraznil Gros.


V závěrečném slově předseda ČSBS Jaroslav Vodička upozornil, že jeho svaz má ve vínku nezapomínat na bojovníky, i když byl v minulém období za vlády Petra Fialy zatlačován do pozadí. »Oslavy jsme pořádali, i když nebyly tak mohutné. My totiž nezapomínáme na ty, kdo za nás položili své životy,« řekl Vodička a svůj projev zakončil výstižnou větou: »Kdo nezná svou historii, musí si ji opakovat, a to bychom nechtěli.«
(pk)
FOTO – iportaL24.cz/Petr Kojzar a Ioannis Sideropulos
Významní představitelé, kteří se zúčastnili, případně promluvili
– p. Václav KLAUS, dvojnásobný prezident ČR,
– p. Tomio OKAMURA, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
– pí. pplk. Petra VRÁBLÍKOVÁ, z Vojenské kanceláře prezidenta ČR,
– pí. pplk.. Markéta KAŠTÁNKOVÁ, z Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO
Tímto lze konstatovat, že jsme oběti nacismu důstojně připomenuli a uctili.
Pietní akt Kobyliská střelnice 6. 5. 2026
Pietní akt se konal u příležitosti připomenutí si tří skupinových poprav, které na bývalé vojenské střelnici uskutečnili příslušníci strážního praporu SS Prag v režii Řídící úřadovny Gestapa v Praze. Od 30. května do 3 července 1942 bylo v prostorách střelnice popraveno téměř 540 osob, kteří k trestu smrti byli odsouzeni na základě 2. stanného práva po zabití zastupujícího Říšského protektora Protektoratu Böhmen und Mähren SS-Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha československými parašutisty dne 27. května 1942. Dodatečně ve dnech 4. a 5. září 1942 byli v prostorách střelnice popraveni představitelé Československé pravoslavné církve v čele s biskupem Gorazdem, kteří československým parašutistům pomohli se ukrýt.
V roce 1943, tedy rok poté v prostorách střelnice němečtí nacisté uskutečnili veřejnou popravu 4 českých protektorátních četníků, kterým byla prokázána spolupráce s českým odbojem. Popravě muselo přihlížet 150 protektorátních četníků z toho 30 důstojníků.
Organizátory pietního aktu byly, ve spolupráci s Odborem pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR a Památníkem Terezín, spolky Český svaz bojovníků za svobodu (Sdružení domácího odboje a partyzánů-ČSBS, Sdružení politických vězňů a pozůstalých-ČSBS) a Československý svaz protifašistických bojovníků.
Zahraniční účastnicí pietního aktu byla – Monika PILLONI za italský spolek Lega Del Mondo a UGL
Domácí účastníci pietního aktu:
– p. Václav KLAUS, dvojnásobný prezident ČR,
– p. Tomio OKAMURA, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
– pí. pplk. Petra VRÁBLÍKOVÁ, z Vojenské kanceláře prezidenta ČR,
– pí. pplk.. Markéta KAŠTÁNKOVÁ, z Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO
– p. Jiří KOBZA, zastupitel Středočeského kraje,
– p. Ondřej GROS, starosta MČ Praha 8 s delegací MČ Praha 8,
– p. Josef SLÁMA, zastupitel MČ Praha 3, místopředseda TRIKOLORY,
– p. Pavel HRIB s delegací Kruhu občanů ČR vyhnaných v r. 1938 z pohraničí,
– plk. v.v. Emil KULFÁNEK, 1. místopředseda Svazu vojenských veteránů ČR,
– p. Jiří FILIP, tajemník Československé obce legionářské,
– p. Oldřich VYŠATA s delegací obce Libochovice, která uctívá na střelnici své padlé
– p. Jaroslav VODIČKA, předseda ÚV ČSBS (Český svaz bojovníků za svobodu) s delegacemi oblastních organizací ČSBS – Praha 2; Praha 15; Beroun; Žatec; a další.
Pietní akt proběhl podle následujícího programu:
– Seřazení delegací k položení květinových darů
– Položení květinových darů k pomníku
– Úvodní slovo moderátora, minuta ticha (večerka)
– Jmenovité uvítání hostů
– Proslovy přihlášených hostů
(prezident p. Václav Klaus, předseda PS P ČR p. Tomio Okamura, zastupitel Středočeského kraje p. Jiří KOBZA, starosta MČ Praha 8 p. Ondřej Gros, zastupitel MČ Praha 3 (místopředseda strany TRIKOLORA) p. Josef Sláma, předseda ÚV ČSBS p. Jaroslav Vodička)
– poděkování moderátora Ing. Emila Kulfánka, plk. v.v., za účast na pietním aktu, jmenovité poděkování OVVaVH MO a MČ Praha 8
– zakončení pietního aktu českou státní hymnou
Ioannis Sideropulos