87. výročí okupace Ostravy německými ozbrojenými silami – Pietní akt

Pozvánka OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava

87 let od okupace Ostravy nacistickými vojsky. Wehrmacht vtrhl a okupoval Ostravsko už 14. března 1939. O den dříve než do zbytku Československa. Bylo to kvůli místnímu těžkému průmyslu a vítkovickým železárnám. Němci tuto výrobu potřebovali rychle ovládnout.

 Zatímco ostravští Němci výskali radostí a zdviženou pravicí zdravili své ozbrojené krajany, Češi nevěřícně zírali na okupanty, kteří cupovali zbytky rozpadajícího se Československa.

Lidé se ještě utěšovali, že jednotky městem jen projíždějí na Slovensko, které zrovna v tento den na Hitlerovo přání vyhlásilo samostatnost. Třeba wehrmacht chce zabránit územním nárokům Maďarů, doufali Ostravané.

„Tehdejší první náměstek starosty Bohumil Rolek ve svých vzpomínkách uvádí, že když za ním na radnici ještě v noci 14. března dorazili zástupci wehrmachtu, tak také vyjádřil přesvědčení o dočasném přechodu městem. Přítomný generál ho však velmi rychle vyvedl z omylu,“ 

Nacisté v osudný den obsadili už jen torzo kraje. Vždyť od začátku října 1938 oblasti Bruntálska, Opavska a velké části Novojičínska patřily do zabraného pohraničí. A Těšínsko, východní část regionu, okupovali Poláci.

Právě Ostravsko bylo pro Hitlera vytouženým územím. Proto poslal vojsko o den dříve, než obsadil zbytek země včetně Prahy. V okamžiku, kdy wehrmacht vstoupil do Ostravy, se prezident Hácha cestoval do do Berlína, kde byl přinucen k souhlasu s okupací zbytku rozbitého Československa.

„Němci se nejspíše obávali reakce Poláků, vždyť polská hranice tehdy ležela na východním okraji dnešní Ostravy. Nechtěli riskovat jejich nenadálou akci, protože o uhelné doly a Vítkovické železárny měli mimořádný zájem,“ vysvětlil nacistické pohnutky Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě.

Ačkoliv se Němci snažili všemožně přesvědčovat, že jim jde o klid a spolupráci, skutečnost byla hodně odlišná. Za prvními sledy vojáků totiž dorazilo gestapo a začalo nelítostné zatýkání.

Nacisté byli dobře připraveni. „Už v noci ze 14. na 15. března bylo zatčeno několik lidí, mezi prvními ostravský policejní prezident Emil Bača, bývalý legionář a zpravodajec,“ uvádí historik Kolář.

V celách skončili němečtí emigranti, komunisté, legionáři i funkcionáři Sokola.

Netrvalo dlouho a objevily se první oběti okupace. „Policejní strážmistr Leopold Hampl měl být zastřelen při policejním výslechu. Snažil jsem se to ověřit v kremační knize, kde je opravdu u jeho jména uvedena jako příčina smrti střelná rána. Jen je tam připsána sebevražda. Nevíme, co se při výslechu odehrálo,“ líčí archivář Šerka v iDNES.

Zoufalí Židé páchali sebevraždy

V bezvýchodné situaci se ocitli Židé. Mnozí před nedávnem prchli ze smrtelného nebezpečí už z Německa a teď neměli kam uniknout.

„Je zadokumentováno, že už v prvních dnech okupace spáchalo sebevraždu poměrně hodně ostravských Židů,“ říká Kolář a Jozef Šerka z Archivu města Ostravy to potvrzuje: „V kremační knize je od 14. března v dalších dnech uvedena řada židovských jmen s dodatkem, že spáchali sebevraždu.“

Židům byl takřka okamžitě zakázán vstup do kaváren a dalších provozoven, z vlastních obchodů byli vyhnáni, o práci přišli i všichni židovští soudci.

Tyto události chce s pietou OV ČSBS gen. Mikuláše Končického Ostrava společně uctít a připomenout.